Ztráta

21. května 2018 v 23:25 | Nindë |  Téma týdne


Co vše můžeme ztratit? Identitu, klíče od domu, radost. Když se něco nadobro ztratí tak je konec. Za každým koncem, jak moc dobře víme, čeká začátek. Klasické české přísloví to také tvrdí: Jakmile se jedny dveře zavřou, druhé se otevřou.

Nikdy předtím jsem se nebála ztráty jako před chviličkou. Uvědomila jsem si, že mohou ztratit cokoliv - svůj čas, veselost, své blízké, možnosti, sny, svobodu, sebe sama a celkově všechno, čeho si cením. Teď jsem zvyklá, že vše mám a když zrovna ne, tak to dokážu napravit. Přece jen jsem už velké děvče. Ale co kdyby se něco stalo, co bych nedokázala ovlivnit a všechen tento komfort by odešel?

Byl by to pravděpodobně obrovský šok, těžko říct jestli bych psychicky unesla velkou změnu života a to ne v pozitivním směru. Musela bych si najít nové důvody k žití a projít si den za dnem. Stále jako já, ale vlastně ne tak docela. Změnila bych se.

Kdy je moudré akceptovat ztrátu? Kdy se máme ještě snažit vše napravit a získat to nazpět a jak poznáme, že je čas jít o dům dál? Mám dojem, že každý z nás alespoň v hrubých obrysech pozná, co je pro něj dobré a co ne. Co je v harmonii s naší osobou a tím kým chceme být. Ve skutečnosti si moc dobře uvědomujeme, že pro nás není dobrá ta albertovská čokoláda, ale kdybychom jí odmítli, tak ztratíme to perfektní potěšení. To se pak před naší myslí zdáme býti hloupými, když nechceme tu dobrotu a necháme si ujít potěšení. Či víme, že ten člověk není nikdo, kdo by nás podporoval v těžkých časech a přesto se ho držíme jako klíště, protože si nalháváme, že bychom pak ztratili "kamaráda". O dům dál je nutné jít v tu chvíli, kdy už nelze přijít s novým účinným plánem jak vše napravit a předchozí pokusy o nápravy už byly neúspěšné.

Jsme přece jen trochu hamižní. Chceme všechno možné a neradi dáváme věci pryč. Takže tohle je mé a jsem na to zvyklý, odebrat to by znamenalo jako utrhnout pavoukovi nožičku! No naštěstí to tak úplně není. My jsme velmi vynalézaví a rychle si dokážeme vyplnit prázdné místo. Čím, to už je na nás. Je možný, že někdo ztratí svou rodinu a tak jí nahradí alkoholem a drogami. V dalším případě můžeme ztratit špatný návyk a místo něj si najít čas na vše příjemné kolem. Každopádně ztrátou všechno nekončí, ale naopak.

Možná tě už napadla myšlenka ztráty vlastního života. Mě alespoň napadla určitě. Já si říkám, že náš odkaz přetrvává i po naší smrti. Vzpomínky lidí na naše činy, naše stopy v přírodě, naše vlastní smíření s tím co jsme zde na světě prováděli. To zůstane s námi i po smrti.

A aby byl smysluplný konec... Ztrácíme každou chvíli něco a to je nahrazováno novými skutečnostmi. Měli bychom se starat o to, aby co nejvíc konců bylo nakonec nahrazeno příjemnými úvody do dalších momentů života.

Solčanka

Krásný den ti přeje, tvá Nindë


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čeho si nejvíc ceníš?

Přátel 100% (2)
Svobody 0% (0)
Peněz 0% (0)
Rodiny 0% (0)
Vody 0% (0)

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 22. května 2018 v 0:53 | Reagovat

Neztrácej hlavu kvůli hezkým prsům, ve stáří je gravitace zkrotí!

2 Nindë Nindë | Web | 23. května 2018 v 19:29 | Reagovat

[1]: Budu to mít na paměti :D

3 Jeife Jeife | E-mail | Web | 1. června 2018 v 18:26 | Reagovat

Může se ale stát, že se budeš bát tak moc, že si přestaneš život užívat. Nenech to dojít tak daleko :)
Pokud jsi ještě nečetla, tak doporučuju jeden z mých nejsilnějších článků - http://jeife.blog.cz/1612/zmenil-me
Také je o ztrátě, o které jsem si myslela, že mě se to přece stát nemůže ... Možná ti otevře oči.
K anketě - nejvíc si vážím lásky. Je totiž smyslem, klíčem i cestou :) A nemslím jen tu lásku mezi lidmi, ale i tu uvnitř. Totiž bez lásky nejsou přátelé, svobodu bez lásky taky nepocítíš, peníze ti bez ní budou jen náplastí na tvou díru v srdci. Rodina bez lásky nedrží a i občejné molekuly vody vypadají jinak, když nejsou zahrnuté láskou. (S tou vodou to není ezo kec :D https://www.youtube.com/watch?v=tAvzsjcBtx8&feature=youtu.be )

4 Nindë Nindë | Web | 3. června 2018 v 15:10 | Reagovat

Tvůj článek jsem už dřív četla. Věřím tomu, že to byla neuvěřitelná ztráta. Láska je mnohdy velmi podceňovaná. Spíš i v tom směru, že když někde není, tak se to lidé snaží přecházet a nevěří tomu, že je důležitá ke spokojenosti :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama