Březen 2018

Seznamka přes realitu

22. března 2018 v 21:38 | Nindë |  Random


Já obecně mám hodně ráda seznamování s novými lidmi. Zbožňuju od pohledu zajímavé lidi se kterými mohu prohodit pár frází. Stává se, že pak zjistím zajímavé věci. Třeba když jsem na jedné oslavě potkala holčinu na záchodcích a dala se s ní do řeči. Neskutečně mi překvapilo, že pracuje v organizaci pomáhající drogově závislým. Nebo když jsem byla na školní akci a pochválla jsem jedné slečně obrazy a nakonec jsem se obloukem dozvěděla, že dělá sama své tetování.

Tyhle rychlé poznávání jsou skvělá. Člověk se nedostane moc do hloubky, ale ty zajímavosti vytáhne z hlubin na povrch. Horší je, když mám pak říct něco na oplátku o sobě. Tam to začne zadrhávat. Protože já nevím jak sama sebe definovat, jak se představit ostatním a tím pádem světu. Jestli říkat čistou pravdu, nebo říkat své ideály. Je to trochu boj.

Na tento problém narážím obzvlášť teď, když se snažím zaujmout jednoho chlapce. On sám je jedna velká zajímavost a tak si říkám co je vhodné na sebe říct a co ne. Furt si tak nějak zachovávám tu svou ulítlou upřímnost, ale spíš jde o vypichování zajímavostí o mé osobě. Nějaký jsou, ale co když nejsou zas tak, heh, žhavý?

Seznamování tedy slouží jak k získávání nového úhlu pohledu na ostatní lidi, tak i na sebe sama. Člověk si všímá toho kým je a jak chce aby ho ostatní viděli.

Poznávání ostatních umožňuje poznání mé duše. A za to jsem vděčná.

Rád se seznamuješ s lidmi?

Treska

Překrásně překvapující den ti přeje, tvá Nindë



Jaký byl BLIK BLIK?

16. března 2018 v 22:45 | Nindë |  Random


Chtěla jsem napsat původně něco o politice, ale proboha... Zjistila jsem, že své zklamání nad Babišem, Zemanem a dalšími pochybnými představiteli našeho státu a vlády, nedokážu vyjádřit. A tak přicházím s poreferováním BLIK BLIK festivalu v Plzni.

Co je ten BLIK BLIK festival zač? Jde o festival světla od šesti do jedenácti hodin večer. Na ulicích čtvrti Slovany jsou zprovozněné různé světelné instalace. Především si pod tím lze představit promítání na veřejné budovy, inspirativní blikající předměty se skrytým významem a průvody lidí. Letos je možno celkem vidět 16 instalací z toho čtyři jsou interiérový a společný vstup na všechny stojí 50 Kč. Což není zas taková pálka. Já jsem do ulic vyrazila se dvěma kamarádkami.

Naší tůru jsme započaly na zastávce u bazénu Slovany. A následovaly jsme pár lidí, protože mapy jsou pro zoufalce samozřejmě... (my se v nich jenom nevyznáme). Naskytl se nám pohled na osvětlenou budovu Masarykovy základní školy. Zatímco jsme se kochaly hrála podivně meditační hudba s tóny rázných bubnů. Dalším stanovištěm byl kostel na Jiráskově náměstí. Tam jsme si prohlédly vznášející se zářivé medúzky a bochánky světelných mráčků. Dlouhá fronta na lístky nás odradila od koupení si VIP vstupu na čtyři interiérový instalace. Namísto toho jsme si koupily svařáček a pokračovaly k promítání Český? Lev? (strašně boží název).

Tak nám byla mírně připomenuta minulost Českého národa. Pak na nás čekal poblikávající půlmetrové figurky člověče nezlob se. Promítání na budovu Mikulášského gymnázia bylo mírně zmatené, ale roztomilé. Trochu smutnější to bylo hřbitově s elektrickým jmelím. Které jsem moc nepochopila. V podstatě to byly světýlka u stromů. A také hrála hymna u nasvíceného hrobu J.K.Tyla. U Papírny jsme si jen prohlédly promítání hladiny. Opět jsme si přečetly význam a proboha, v tom by se možná orientovala jen kombinace naší fyzikářky a vytvarkářky. Mile nás překvapil hologram na druhé straně řeky. To bylo promítání na kapky vody vystřikující z hadice. Krátký film byl o bývalém prezidentovi Masarykovi. Moc mu nebylo rozumnět, ale kvalita zvuku, hluk a jeho čengliš prostě nenní dobrá kombinace. Po cestě k DEPU2015 jsme míjely osvětlené stromy a u DEPA jsme pomocí našich dechů směřovaných do rádoby mikrofonů rozhoupaly svítící mega kyvadlo.A tím byla naše cesta uzavřena.

Vše by bylo v nejlepším pořádku, kdyby nepršelo a nebyla kosa. Kombinace ledového větru s držením deštníku není ideální pro kochání se instalacemi co daly tolika lidem spoustu práce. Mám dojem, že by se tento festival mohl konat později v roce, kdy už není taková zima. Chápu, že to nelze moc dešti poručit, ale půlka března má ještě velkou pravděpobnost nepříznivosti počasí. Lidí bych řekla, že bylo dost i přes to chladno. Přece jen už je to docela známý festival - letos se koná po čtvrté.

Kdybych měla srovnat s minulým ročníkem ovšem, tak musím uznat, že tentokrát to nebyla zast taková krása. Minulý ročník se konal více v centru města s krom toho, že nebylo tak ošklivo, tak byly i zajímavější instalace. Ne že by to bylo tentokrát špatné, to ne, jen to nebylo nic překonávajícího.

Pokud by jsi měl chuť vymrznout, projít se a rozšířit si své obzory, tak klidně upaluj do Plzně na festival svěla. Já se půjdu zahřát aby mé tělo už konečně opustily i ty poslední zbytky ledu v kostech.

Šafrán

Krásně prosvětlený den ti přeje, tvá Nindë



A co s tím?

11. března 2018 v 17:45 | Nindë |  Vážná věc


Nejlepší otázka na zamyšlení u čehokoliv: A co s tím? Když se to napíše takhle, tak to může znít dost arogantně, ale chtěla bych aby sis představil, jak ti to říká malé desetileté dítě, které má oči na vrcholku hlavy z toho jak je zvědavé. "A co s tím?"

S rodiči docela často řešíme politiku. Obvykle když máme puštěné zprávy a dojídáme večeři, tak se najednou dostaneme k tématu Babiše, Zemana, Okamury a dalších politických představitelů, ke kterým jako rodina máme značné výhrady. Předáváme si informace ohledně činů těchto osob a odsuzujeme jejich kroky. Po pár minutách mi ale v hlavě vyskočí toto: A co jako? Co s tím máme udělat? Jaké je řešení?

Reálně není asi žádné řešení, ale co takhle se jen na chvíli zamyslet nad tím jak by se to dalo vyřešit, tak aby se to co nejvíc dokázalo přiblížit reálu. Jak zařídit, aby naše daně šly tím správným směrem. Jak zařídit, aby se udržela svoboda lidu. Jak zařídit, abychom se měli stejně dobře jako dnes i za deset, třicet let. Každý přijde pravděpodobně s jiným nápadem po nějaké době, ať už kratší nebo delší.

Nemyslíš si, že by bylo přínosnější pro společnost, kdyby lidé sdíleli své nápady, než jen a pouze suchá fakta? Lidé se až moc bojí se vyjádřit, se mi zdá. Nebo mají pocit, že jim nikdo nenaslouchá. A třeba ne, třeba teď nemají nikoho s kým by si popovídali o svých nápadech, ale to neznamená, že je všem dnům konec. Na světě je určitě někdo, kdo by projevil zájem si vyslechnout jejich ideu. Měli by ho najít a obohatit se navzájem.

Jaký nápad tvá mysl hostí?

Špenát

Krásný a inspirativní den ti přeje, tvá Nindë



Nazí a zamilovaní

4. března 2018 v 23:04 | Nindë |  Random


Je vůbec správné, aby vztah něco člověku zakazoval? Jakože určitý věci jsou nejspíš správně jako je nehoblování s jinými lidmi. Ale co ostatní věci? Jako je flirt, ukazování křivek... Je to vhodné toto zamítnout?

Osobně nemám nikterak velkou zkušenost se vztahy bych řekla. Takže toto vše ber s rezervou.

Jak jsem na to vůbec přišla? Dnes jsem byla v čajovně, kde jsem se měla sejít s kamarádkou. Než ale moje oslavenkyně (už je dospělá, holka moje :3) dorazila, tak jsem si vyslechla útržky rozhovoru mladého páru ve vedlejší "kóji" i když jsem se urpuntně snažila je ignorovat a zajistit tím drobánko soukromí. Dívka vyprávěla o reakci její babičky na její druhé tetování a v souvislosti s tím příteli převyprávěla inzerát hledající mladé dívky s potetovanými rucemi nejlépe a fajn šaty s tím, že by dostaly 4 tácy na ruku za jednu šichtu. Děvče si dělalo srandu na způsob: "No to bych mohla, klidně." A chlapec na to: "No to ani náhodou." Po mikrochvilce se dívka zeptala: "A proč ne?" Na to dostala trochu nepřínosnou odpověď: "No ještě se ptej..."

Je jasný oč tam šlo. Chlapec má dojem, že tím, že chodí s tou dívkou, tak pak musí následovat její věrnost. A věrnost si vyložil tak, že se nebude ukazovat ostatním alfa samcům. Tak si říkám, jestli je to dobře. Přece jen kdyby šla do bazénu, tak z ní vidí chlapi i mnohem víc, než v nějakym baru (opravdu věřím tomu, že ten inzerát byl pro bar). Není to od něj trochu sobecký, že si chce přivlastnit tu dívku? Jakože ona furt je svobodný člověk, který může dělat cokoliv co je v souladu se zákonem. Takže hej, co jí chce omezovat její práva... Nevím jak ty, ale já kdybych měla přítele a ten se rozhodl dělat striptýz, tak kurňa klidně ať si ho dělá před cizíma holkama (takhle mluvím teď... kdybych měla opravdu přítele tak bych se chovala jinak, bla, bla, bla. Jasně, chápu ._.). Btw. Kdyby to chtěl udělat, tak bych si pravděpodobně sehnala lístky a šla se kouknout taky. Nebo bych ho poprosila o soukromou šou s tím, že bych dostala přístup do VIP sekce (neříkej mi, že si to nepřevádíš do úchylnýho smyslu...)

Ve společnosti je prostě nastavená určitá věrnost. S cizími se - neošaháváme, nelíbáme, nemuchlujem, nebavíme (v tom dospěláckým směru). Ale nemyslím si, že by tam měla patřit "částečná nahota" na veřejnosti. Kdyby někdo zadaný chtěl stát nahým modelem, tak by to jeho protějšku nemělo vadit, protože hej! Je to kvůli umění! Ale jen co by si měl vzít kratší opnutý oblečení, tak se hroutí svět. Někdy nám lehce zakrytá nahota připadá víc odhalující než samotná nahota. Je to neskutečně hloupé.

Občas se divím co lidem vadí. Prostě totální wutufuk. "Dovolil" bys svému protějšku stát nahým modelem před patnácti cizími lidmi, kteří by ho kreslili? A co kdyby to bylo focení aktu pro celostání reklamu?

Cizrna

Krásný a odhalený den ti přeje, tvá Nindë