Co doopravdy trvá navždy?

11. listopadu 2017 v 16:46 | Nindë |  Téma týdne


Navždy je dlouhá doba. Nikdo pořádně neví jak je to dlouho. Někdo si může myslet, že navždy je pro něj jen tak dlouho dokud bude žít, nebo dokud budou žít jeho potomci. Někdo by třeba řekl, že je to až do té doby, kdy už nebude ve vesmíru naše zeměkoule, nebo až se celý vesmír zhroutí. Já se v těchto vesmírných věcech moc nevyznám, tak raději toho nechám.

Já budu brát navždy jako dobu dokud si na nás bude někdo pamatovat. Až na světě nebude nikdo a nic co by si na nás pamatovalo, tak to bude jako bychom vůbec nebyli.

Ale tak co tedy trvá navždy v lidském životě?

Někdo by řekl naše jméno. To záleží jak se na to podíváme. Jméno si můžeme změnit. Ať už za pomoci úřadů, nebo se rozhodneme pro přezdívku, nebo prostě ukradneme něčí identitu (nedoporučuji). Ale lidi kteří naše jméno znají (ať už to původní nebo ne), tak pro ně tím jménem jsme a jsme jím navždy, teda pokud si ho dokážou zapamatovat.

Někdo by řekl rodina. S tím budu muset souhlasit, protože minulost prostě nezměníme. Celá naše minulost je prostě navždy naše a je jedno co proti tomu uděláme, vždy bude spojená s námi. A rodiče jsou naši předci, naše minulost a tak to bude až do konce našich životů. A celkově tohle platí i o našich potenciálních dětech. Ty taky budou navždy naše.

Někdo by řekl naše osobnost. To je hloupost. Naše osobnost se postupně tvoří a přeměňuje. Není možné se narodit a zemřít se stejnou osobností. Myslím si, že tedy z počátku se musí i novorozeněti nějaká ta regulérní osobnost utvořit.

Někdo by řekl lidská hloupost. Tady jsem si vzpomněla na citát Alberta Einsteina: " Pouze dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská hloupost. U té první si tím však najsem tak jist." A to mi přijde jako docela dost hezká úvaha. Protože lidé nejsou bezzchybné stroje, takže je samozřejmé, že budeme dělat chyby a občas ze sebe díky nim uděláme hlupáky. Tím nechci říct, že chyby dělají jen hlupáci.

Někdo by řekl náš odkaz. Dost možná ano. Dokud bude žít alespoň jeden člověk, který si bude pamatovat na naše skutečné činy, tak tu bude náš odkaz navždy. I když jenom v povědomí jednoho člověka.

Co podle tebe je navždy a co tu opravdu je navždy? Láska? Naděje? Lidské vědomosti? Vesmír? Existence atomů?

Povidla

Navždy krásný život ti přeje, tvá Nindë


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 11. listopadu 2017 v 17:23 | Reagovat

Moc pěkné zamyšlení, osobně si myslím že nic netrvá navždy... A mám chuť na štrúdl ;-)

2 Nindë Nindë | 11. listopadu 2017 v 20:08 | Reagovat

[1]: To je taky možný, že všechno je pomíjivé. Jinak jsi mi teď teda taky udělala chuť na štrůdl... :D

3 Enna Enna | 12. listopadu 2017 v 12:58 | Reagovat

Napadl mě zánik. Byl, je přítomen teď a v budoucnu neustále bude. Nepřítomnost nějakého prvku si sice nemusíme uvědomovat - nic to ale nemění na tom, že něco schází, není. Opakovatelnost není (podle mě) identická.... určitý prvek nebude stejný. Pokud něco zanikne - tak právě ten poslední moment bude věčný.

4 tema-tydne tema-tydne | Web | 12. listopadu 2017 v 14:38 | Reagovat

Zařazeno do výběru nejlepších článků na téma týdne :)

5 Nindë Nindë | Web | 14. listopadu 2017 v 18:30 | Reagovat

[3]: To je neuvěřitelně hezká myšlenka! Ne že by zánik byl vždy něco hezkého, ale myslím si, že je hezká, protože mě nenapadla :)

[4]: Děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama