Červenec 2017

Minulost vs. budoucnost

31. července 2017 v 22:14 | Nindë |  Random


Už vím proč tak často přemýšlím nad minulostí! Abych nepřemýšlela nad budoucností. Jak prosté...

Moje přítomnost je zajímavá asi tak jako dlažební kostka. Pro ty, kteří se zajímají o dlažební kostky - moje současnost je naprosto nezajímavá. A tak se stává, že naprosto nezáměrně přemýšlím o věcech, které se staly před půl rokem a není nejmenší důvod je tedy řešit teď.

Přemýšlím nad nimi a pak si po pár minutách uvědomím na co to nemyslím a tak snažím svou mysl zaměřit na současnost. Po chvíli mě ale zkoumání dlažební kostky přestane bavit a tak se vrátím zpět k prozkoumávání minulosti. Pak se na sebe zlobím, protože nejsem schopna se odpoutat od věcích minulých.

Proč ale nepřemýšlím nad budoucností? Protože mě děsí. Jak minulost tak i přítomnost je lepší než strach z toho co bude dál. Budoucnost mi nenabízí moc hezké představy, protože co se jí týče tak jsem spíše skeptická a neambiciózní. Plány většinou nevyjdou, představy se nenaplní a pak se cítím zklamaná i když bych neměla.

Nepřijde mi správné se nechat lákat na koťátko (na mazlení... chvíli jsem přemýšlela jestli neposlechnout autokorekci a nenapsat na smažení) z budoucnosti, které mi stejně rozdrápe kůži a uteče s dobrou náladou. Nechci se opíjet hezkými představami a ani se děsit katastrofických scénářů.

Z minulosti mi začíná hrabat, z budoucnosti se mi dělá šoufl a přítomnost mě nudí k smrti. Asi je na čase utéct do světa čiré fantazie. Tam na mě čeká klid.

Nad čím nejčastěji a nad čím nejraději přemýšlíš ty? Nad budoucností, přítomností nebo minulostí?

Kopřivový čaj

Krásně přítomný den ti přeje, tvá Nindë



Slova

30. července 2017 v 21:24 | Nindë |  Random


Není tomu dávno co jsem si všimla svých řečí. Řetězy slov opouštějí má ústa a já si uvědomila, že nedávají smysl, nebo jsou naprosto zbytečné.

Zkus si někdy během normální konverzace s kamarády nahrávat zvuk. Pak si záznam přehraj. Je možný, že tam uslyšíš sebe jak říkáš něco čemu nemůžeš uvěřit, že jsi opravdu říkal. Naprosto jsi zapomněl, že jsi něco takového vůbec pronesl.

Něco na ten způsob se totiž stalo mně. Zjistila jsem kolik toho zbytečně říkám. Začala jsem si dávat větší pozor na to co říkám a zachovávala mlčení tam kde se hodilo. Nemám už nadále zájem o to bezcílně tlachat do prázdna a nebýt vyslyšena. Chci dávat svým slovům vždy stejnou důležitost a ne rozlišovat své řeči na důležité a ty které byly řečeny pro nic za nic. Doufám, že lidé pak budou přikládat mým výrokům větší váhu. Ale samozřejmě se zatím jen učím být více rozumná s použitím své nevymáchané pusy a změna v mém vyjadřování se teprve časem dostaví.

Změnu chci i kvůli tomu, že mě má slova v minulosti ne jednou dostala do průšvihu. Někdy je lepší se zamyslet nad tím jestli je opravdu moudré říkat své myšlenky nahlas nebo je radši nechat myšlenkami protože změna by stejně nenastala a alespoň by se nenapáchalo žádné zlo.

To že se chci napřed zamyslet nad svými řečmi neznamená, že si chci během té chvíle mlčení navymýšlet lži, které by udělaly všechny šťastné. Jen chci podat své upřímné já co nejpříjemnějším a nejstravitelnějším způsobem. Nepočítám s tím, že je možné vždy říkat pravdu a jen pravdu, ale upřímnost jsem si zamilovala a nechci s ní šetřit.

Nechtěla bych plýtvat svým hlasem na pomluvy a drby. Nevyhnu se jim i když mě občas dohání k šílenství obzvlášť když lidi naprosto nevezmou v potaz co nejvíc faktorů a nedokážou se podívat na věci z jiných úhlů. Když někdo nedokáže přijmout, že devítka se někomu může zdát jako obrácená šestka, tak má komunikace s ním není nejlehčí a zatínám zuby a čekám až se zavede téma hovoru jinam.

Ale pak si řeknu že je to vlastně jedno co si myslí. Má mysl to není a tak se alespoň nemusím stydět za to co v ní je. Někdo by se možná styděl za mou mysl. Občas tak uchýlnou jako slizký pasák kurviček a jindy nevinnou jako právě narozené holátko. Má mysl je má a pokud někoho zajímá co v ní je a nechce jí urážet tak mu jí ráda ukážu.

Tak to jsem zase zatočila trochu mimo stezku, ale stále jsme zůstali v jednom regionu si myslím. Nyní už končím se svými slovy.

Napiš mi do komentářů jaká témata hovorů ti jsou proti srsti.

Vdolky

Krásný a komunikativní den ti přeje, tvá Nindë