Sběratel

9. června 2017 v 22:17 | Nindë |  Posedlá kreativitou


Jednoho brzkého rána z mnoha brzkých rán, putoval jsem ulicí. Ulice během dne bývá rušná, ale takhle z rána tam lze potkat jen pár spěšných pracovníků, nebo pozdních opilců. Já patřím k těm pracovníkům. Černé conversky mi umožňují tichý pohyb hlavní třídou. Už jsem byl jen pár metrů od svého cíle a tak jsem začal šátrat ve své tmavé tašce, abych vylovil klíče. Až po pár vteřinách hledání jsem si uvědomil, že vlastně klíče mám zastrčené ve své zadní kapse od kalhot. Tam ovšem nebyly. Francouzský klíč pověšený na svazek klíčů jsem musel někde vytrousit. Ještě klidně jsem se otočil a prozkoumával pohledem dlažební kostky před sebou. A skutečně jsem zahlédl odlesk kovu asi deset metrů daleko. Popoběhl jsem, abych je co nejdřív zvedl. Před tím než jsem to mohl udělat, mi ovšem cestu zastoupil jeden z pozdních opilců, který vzal mé klíče a začal si je zandavat do kapsy od plandavé bundy. Zahulákal jsem na něj a zanedlouho mu jeho obličej zdobila krev z přeraženého nosu.

Ruce jsem si ledabyle čistil o černé triko, když jsem sestupoval po schodech do obchodu. Místo svého podnikání jsem vybíral dost dlouho, protože si vyžaduje speciální podmínky. Tmu, nenápadnost a dramatický vstup. Proto taky na cihlových zdech, vedoucí do sklepního obchůdku, byly připevněny lucerničky vysílající měkké žlutavé světlo. Své opět získané klíče jsem použil k otevření svého království.

Šedavý nádech místnosti se světle dřevěným nábytkem. Police tvořeny z obsidiánově černých trubek a dřevěných planěk. Pult vysoký s přidanými barovými židlemi stál téměř uprostřed místnosti. Ale to nejdůležitější bylo to co leželo všude na nábytku. Malé nádoby - krabičky, lahvičky, flakony a další roztodivné druhy nádržek. Každá z nich má na sobě štítek s popisem. Kdo, kdy, proč.

Jindra Halská, 26.9.2013, nemocný syn
Antonín Rosterský, 8.1.1997, povýšení v práci
Linda Staňková, 6.3.2005, samota
a podobně vypadaly i ostatní popisky.

Svou prodejnu jsem otevřel před pár měsíci a během té doby se mi podařilo nashromáždit slušné množství zboží. Tak třeba Robert Jaldovký si nechal 24.11.1999 vzít svou trpělivot, aby se mu poštěstilo s přítelkyní a počali spolu syna. Eliška Kaldanká si zas nechala vzít svou radost dne 17.8.2009, aby našla ideální byt pro svůj život. Podle toho, jakou oběť lidé předali, měly lahvičky barvu.

Každý z nich si něco přál, to se mu také splnilo, když odevzdal to nejdůležitější, co byl schopen obětovat. Není dobré obětovat něco čeho si člověk neváží, protože to pak ani nedojde k vyplnění přání a stejně mu to bude odebráno.

Tak to je začátek mého dne. Prodejce a sběratel schopností, vlastností a pocitů je tu k vašim službám.

Kofola

Fajnový a úpěšný den ti přeje, tvá Nindë


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Máš rád sám sebe?

Ano! Zbožňuju se :3 50% (3)
Nijak zvlášť 0% (0)
Ne :( 16.7% (1)
Nevim, takže ovesná kaše 33.3% (2)

Komentáře

1 un-ordinary-girl un-ordinary-girl | 13. června 2017 v 16:11 | Reagovat

Krásný článek. Kde tě to jenom napadá??

2 Nindë Nindë | Web | 13. června 2017 v 16:24 | Reagovat

[1]:  Děkuji :D a za těmi nápady pravděpodobně stojí kouzlo noci :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama