Leden 2017

Výhody toho být "plochá"

25. ledna 2017 v 20:03 | Nindë |  Random


Prsa, ňadra, kozy, kozičky, nebo také mléčné žlázy na ženském hrudníku. Obvykle více viditelné než u mužů.

Letiště, prkno, žehlící prkno. Populární pojmenování dívek a žen s nepříliš vyvinutými prsy. Mnoho lidí bere malá prsa jako nedostatek a vadu na kráse. Já bych velmi ráda jejich názor vyvrátila.

Setkala jsem s hodně názory a obecně si většina mužů myslí, že průměrně velká až větší prsa jsou u žen nejlepší, že to k nim patří. Takže si to myslí i ženy a média. A tak se stává, že ženy jdou raději pod nůž, protože si připadají jako něco míň. Já si myslím, že jsou dost a jejich prsa také.

Já sama mám dá se říct malá prsa. Alespoň hodně lidí si to myslí. Například moje rodina, nebo někteří moji kamarádi/kamarádky. Já, ale s mým tělem žiji každý den, tak jsem si na velikost svých prsou zvykla a jsem na ně pyšná.


A je hned několik důvodů proč na ně být pyšná a mít je ráda:

1) Když běhám, tak je vše ok. Nic neskáče. Nic nebolí. Vše je jak má být.

2) Když se s někým bavím, tak vím, že mě vnímá. Nezkoumá můj hrudník, protože není moc co zkoumat.

3) Když nechci, tak nemusim nosit podprsenku. Nikdo si ani nevšimne, že mezi mými prsy a okolním světem je trochu méně materiálu.

4) Když spím, tak klidně můžu ležet i na břiše. Nic netlačí, nebolí a vesele si chrupkam.

5) Když stojím, tak mi nebolí záda. Nic mě netíží. Nic nemusí bojovat s gravitací.

6) Když si kupuji tričko, tak se nemusím starat o to, jestli je mi přes prsa.

7) Když se kupují lístky, tak ušetřím. Je mi čtrnáct. Můj hrudník tak vypadá, i když ve skutečnosti je mi o pár let víc.

8) Když žena zestárne, tak nemá prsa až u kolen. Samozřejmně záleží také na dětech apod.


Ráda bych ještě dodala k třetímu důvodu, že i ženy s většími ňadry nemusí nosit podprsenku. Je to jejich svobodné rozhodnutí. A věřím, že u důvodů šest a sedm by mělo také pár lidí námitky. Třeba, že to úplně výhoda není, ale já to jako výhodu beru.

Tak to by bylo vše. Klidně mi můžeš napsat do komentáře jaké výhody mají podle tebe ještě malá prsa a jaké naopak větší prsa.

Jahodová čokoláda

Božský den ti přeje, tvá Nindë



Nekrofil

15. ledna 2017 v 16:48 | Nindë |  Random


"Ahoj" řekla.
"Čau!" pozdravil jsem.
"Jsi ošklivý." Začala mi říkat do očí. Jediné co jsem mohl dělat bylo čelit jejím slovům.
"Tak sbohem." Po těchto dvou slovech se otočila na podpatku a odběhla k partě svých hloupých nán.
"Obdivuji tě za to, že jsi mi to dokázala říct." zašeptal jsem.

Probouzím se s trhnutím. Ta příhoda z dětství mě doprovází až do teď. Je mi 26, ale ještě jsem se přesto nepřenesl. Potkávám jí každý den. Každý den se v práci směje debilním vtipům, které jí říkají kolegové, aby jí dostali do postele. Já ve své stísňěné kanceláři dělám svou práci zatímco ona píchá s šéfem v kuchyňce. Slyším její vzdechy přes papírové zdi. Zapojím si sluchátka do telefonu a metal mi hraje do uší a prokousává se mi do duše. A ta sklíčená a polámaná sedí v rohu. Nikdo by neřekl do dospělého chlapa, který nosí většinu času modré obleky se stříbrnou kravatou, že je tak zkažený a zničený.

Jen další nudná schůze. Nic nového se neprobírá. Když tu se šéf zeptá: "Hookere? Na dalším případu budete dělat se slečnou Jasterovou." zmohl jsem jen na přikývnutí. To bude ale měsíc. Moje láska z dětství má se mnou dělat naší, společnou práci. Její ruka se pomalu, ledabyle a zároveň důležitě vznesla do vzduchu. "Ano, slečno Jasterová?" zmateně se zeptal šéf. "Nechci s NÍM pracovat na tom případu." řekla pomalu. Ohromeně jsem na ní zíral. "Ale tak už je to bohužel domluvené. Samozřejmě chápu, že se vám nechce pracovat s Hookerem, ale budete muset." šéf jí věnoval tvrdý pohled. Byl jsem překvapen z toho nenadálého útoku. Asi mu ta milá slečinka povyprávěla o našem dětství. Její havranní vlasy se zalekly ve světle zářivek. Jedovatě a zároveň slušně se usmála. "Dobře tedy." Ukončila vše dvěmi slovy. Ve mě to vřelo. Vše bylo zapomenuto. Naše oči se setkaly. Její pokračovaly dál. Moje se na ní zastavily. Za to zaplatí.

Závěsná lampa se houpala v mém sklepě. Na židli přede mnou seděla špinavá a zároveň krásná žena. Její oči byly zality slzami a strachem. Z kovového stolku jsem vzal malý zahnutý nástroj. Začala se třást. Snažila se něco vykřiknout zkrse izolepu. Její oblečení bylo umazané a potrhané. Malá čepel se přiblížila k její levé lícní kosti. "Bude to bolet. Ale to víš. Nebudu ti dávat vysvětlení. Nebudu tě utěšovat. Jenom si to vychutnám. Do poslední kapky krve." postupně jsem se k ní přibližoval, až jsem jí poslední větu zašeptal přímo do jejího malinkého ouška. Bez jakéhokoliv otálení jsem trhl rukou a zničil její dokonalou tvář. Krvavý šrám se jí táhl od ucha k nosu. Natrhl jsem jí i nosní dírku. Začala brečet a ječet. Nechal jsem jí. Chci vědět, že bude živá dost dlouho. Chci aby si přála ať rychle zemře. Pohladil jsem jí po stehně. Vytřeštila na mě oči. Asi si myslela, že jí teď znásilním. Ale ne. To není co teď udělám. Napřed jí budu mučit, protože jsem sadista. Pak jí zabiju, protože jsem vrah. A pak jí ošukam, protože jsem nekrofil.

...........................................................................................................................

Moc se omlouvám, jestli jsem tě nějak pohoršila. Nevím jak přesně mě to napadlo, ale napadlo a mírně se za to stydím. Asi chápeš, že to chtělo hodně odhodlání to sem dát. Už to tu je a tak to asi má být.

Čokoládový pudink

Hezké dny ti přeje, tvá Nindë



Denní doby

3. ledna 2017 v 19:13 | Nindë |  Random


Kdy je kdy? Kdy je večer? Kdy je dopoledne? Přijde mi, že každý má nastavené denní doby jinak. Záleží v kolik jde spát, v kolik vstává, kdy večeří apod. Ráda bych ti teď ukázala denní doby podle mě.

Ráno: 6:00 - 9:00
Dopoledne: 9:00 - 12:00
Poledne: 12:00
Odpoledne: 12:00 - 17:00
Mezi stav, který nikam nepatří: 17:00 - 18:00
Večer: 18:00 - 23:00
Noc: 23:00 - 6:00

Podle wikipedie je ale den rozdělen nasledovně:
Ráno: 6:00 - 10:00
Dopoledne: 10:00 - 12:00
Poledne: 12:00
Odpoledne: 12:00 - 18:00
Večer: 18:00 - 22:00
Noc: 22:00 - 6:00

Pokud si to chceš sám ověřit tak tady je odkaz na wiki

Denní doby jsou ošemetné a když řekneš někomu přijď brzy ráno, tak se musíš napřed ujistit, že má ráno stejně nastavené jako ty. Protože existují lidé, kteří přijdou v pět a pak i lidi co přijdou v deset.

Stejně nejlepší je vždy říct přesně hodinu. Pak až se sejdete, tak se můžete spolu dohadovat, jestli je ráno, noc nebo dopoledne.

Křupavá bageta

Skvělý denní i nedenní den ti přeje, tvá Nindë



Alkohol

1. ledna 2017 v 22:19 | Nindë |  Vážná věc


Od svých vrstevníků se liším v mnoha věcech. Jedna z nejvýraznějších je ale ta, že nemám ráda alkohol ani jiné omamné látky.

Alkohol jsem pít zkoušela a nechutná mi, kromě snad vína a cidru. Tvrdší alkohol mi absolutně nechutná. Ale není tu jenom, to že by mi nechutnal. Navíc souhlasím se zákonem a jeho pití před osmnáctými narozeninami neschvaluji, ale zároveň tomu nezabraňuji. Nejsem ten člověk, co by ostatním odtrhával láhev s pitím od úst a domluval jim, ať nepijou.

Alkohol navíc lidi oblbuje a představa toho, že se kvůli nějaké látce nedokážu ovládat, mě děsí. Vždyť bych to nebyla já! Nechci ani v nejmenším zjišťovat jaké to je nemít zábrany. Já se svými zábranami chci bojovat sama a ne s pomocí nějakých látek.

Navíc to ničí zdraví. V restauraci někdo pronáší přípitek a řekne: "Tak hlavně na o zdraví." a v zápětí se napije ze své sklenky s alkoholem. Vidíš tam tu ironii? Alkohol mu teda moc k tomu zdraví nepomůže, pokud zrovna nemá kašel a nepředpokládá že mu jeden panák vypálí bakterie v hrdle.

Část lidí si myslí, že bez alkoholu není večer sranda. Že když má být zábava, tak musí být přítomný i chlast. Já nepotřebuju alkohol k zábavě. Já se dokážu bavit i bez něj. Bez něj si ten čas užiju asi ještě o něco víc, protože si alespoň budu pamatovat co jsem v tu dobu dělala.

A přiznejme si to. Alkohol je drahý a dokáže udělat pěkné díry do peněženky. Proč platit tolik peněz za něco, co mě stejně neudělá šťastnější?

Čím jsem starší, tím mi pití alkoholu dává čím dál menší smysl. Napiju se, udělam blbost, ráno mam kocovinu, prázdnou peněženku a ještě mi odumřelo tolik mozkových buněk. Stálo to za to? Ne, mě by to za to nestálo.

A jak jsi na tom ty s pitím alkoholu?

Bramborový salát

Krásný a plynulý den ti přeje, tvá Nindë