Můj malý fiktivní svět

16. prosince 2016 v 17:09 | Nindë |  Posedlá kreativitou


Můj fiktivní svět. Mladý, nevelký, nerozvinutý, ale můj.

Jakési město se rozkládá v horách. Vtesáno do skal. Rozděleno propastí na dvě části. Všechny domy a příbytky jsou vtesané do skal a propojené kamennými schodištmi. Jediným spojením mezi dvěmi částmi města je most z kamene a železa. Pevný a jistý. Stojí zde už staletí a ani jedinkrát nemusel být opravován i když ho denně používá přes tisíce lidí po celé stovky let. Jedna část města ozářená ráno sluncem je chudinská. Žijí v ní mrzáci, zločinci a chudí, kteří právě přes starobylý most přecházejí každý den na opačnou stranu ozářenou odpoledním sluncem, kde se nachází doly, tudíž práce. Na oné odpolední straně žije místní smetánka a blíže mostu pak lidé, kteří mají na to se zde finančně udržet a nejsou tak nuceni přejít na druhou stranu mostu. Když by člověk stál uprostřed mostu tak na jedné straně propasti uvidí jen šedou holou skálu rozdělující propast na dvě užší propasti strácející se v mlze. Na té druhé straně se nachází honosný palác zasazený ve skalní stěně. V onom pláci žije král se svými sedmi dětmi a léta nemocnou královnou. V dolech těží chudší obyvatelé dva vzácné kameny - Obnis a Ameril. Tyto dva kameny vykupují kupci od důlních firem a prodávají je do vzdálených Pobřežních Žlutí. Tito obchodníci jsou dost bohatí na to aby tvořili z části společenskou smetánku sídlící na vrcholu odpolední strany. Zbytek smetánky se skládá z majitelů důlních firem. Ti mezi sebou vedou tiché války i když na veřejnosti vždy vystupují jako skvělí přátelé. Ostatní na odpolední straně jsou majitelé malých firem, kterých je tak moc, že ani jeden není schopen výrazně zbohatnout a tak zaměstnávají převážně mladé lidi, kteří se u nich vyučují a později po velkém našetření někdy zakládají i své vlastní podniky. Pokud se jim nestačí našetřit do svých 25 let, pak jsou nuceni odejít na ranní stranu pronajmout si skromný byt a začít pracovat v dolech. Všichni obyvatelé, kteří nevlastní podnik a nejsou kupci, musí v 25 letech nastoupit do práce v dolech a zde pracovat deset let. Po skončení této povinné služby už je jedno co se rozhodnou dělat. S malým jměním, které ale stejně nestačilo na nákup prostor, jim vystačí alespoň na dožití života v chudinské ranní části města.

Tak to je jen rychlé nastínění fiktivního světa, který jsem si před pár dny vytvořila v hlavě před spaním. Není to nic moc, ale podle mě to má něco do sebe. Jaké se to zdá tobě? Chtěl by jsi slyšet o tomto světě víc?

Ovesné vločky

Krásný svět ti přeje, tvá Nindë


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama