Flumi část II.

5. září 2016 v 22:00 | Nindë |  Posedlá kreativitou

Předem doporučuji si přečíst napřed první část, protože by pak tento text nemusel nutně někomu dávat smysl... No to se děje i normálně, ale neva... odkaz na první část zde

Jen co Flumi popošla o pár kroků dál, tak jí vítr ofoukl tvář. Zastavila se. Prudce dýchala a stále neměla dost vzduchu. Běžela rychle do blízkého parku. Doběhla doprostřed parku a stála u fontány, která už asi dva roky byla suchá na troud. Přešla k nejbližšímu stromu a sklouzla zády po kmenu a jen co dosedla už měla tváře mokré od slz. Zase jí chtěli ublížit. Zase ronila slzy vzteku, jen kvůli těm hloupým lidem, kteří nedokáží nic jiného, než ubližovat. Nakonec se proud slz zpomalil až úplně pláč ustal a vítr jí usušil tváře. Nakonec se jen dívala na malého černého broučka na její botě. Zvířata byli její kamarádi. Měla tři kočky, jednoho křečka a vodní želvu. Nejradši měla kočku jménem Solatia. Vždy když měla Flumi špatnou náladu, tak jí Soli vlezla do postele a své teplé tělíčko vždy Flumi uklidnilo. Měla krásnou černou srst a neuvěřitelné modré oči, jako nebe za horkého letního dne. Flumi netušila jak dlouho sedí na studené zemi. Rozhodně věděla, že má mokré kalhoty, jak seděla na té trávě. Zhluboka se nadechla a s námahou vstala. Ještě se sklonila aby přendala broučka do trávy vedle. Očistila si pozadí a ještě přešla k fontánce. Vzhlédla k nebi. Uviděla velký vůz a znamení blížence a tak se otáčela a rozlišovala další a další souhvězdí. Nakonec sklonila zrak. A málem se jí zastavilo srdce, když zjistila, že asi tak deset metrů od ní stojí opět ta parta z hospody. Debilně na ní čuměli. Flumi neměla náladu na další střet a tak se rychle otočila a začala běžet. Za ní slyšela jejich hlasy, jak křičí ať Flumi zastaví a pak tam byly o něco tišší hlasy, co syčely: "Chyť jí!" Flumi už téměř byla u osvětlené silnice, když jí někdo popadl za paži a dal jí ruku k ústům, aby nekřičela. Flumi neváhala a drsně kousla do ruky. Ten někdo jí pustil a zuřivě zašeptal: "Au! Ty jedna..." Flumi se ohlédla a uviděla, že ten někdo byl ten kluk, co seděl naproti ní v té restauraci. V jeho hnědých očích ovšem neviděla nic než bolestivý výraz, nic zlého. Když uviděl, že Flumi nikam nepádí a jen tam stojí, tak jí opět chytl a táhl jí do blízkého křoví. Flumi se mu vzpírala, ale ten kluk jí potichu říkal: "Nebuď blbá, na tý silnici jsou další. Já ti nic neudělam. Sakra!" zakřičel, když ho Flumi škrábla nožem do stehna. "K**va posloucháš mě?" jeho stisk však nepolevil. Povalil jí na zem v tom houští a zasyčel jí do ucha: "Tak a teď buď zticha, jasný?" Flumi ho jen probodávala vražedným pohledem. Ale vypadalo to, že on s ní nemá zlé úmysly. Postupně se v jejím obličeji spíše začala značit obava, protože kolem nich byli slyšet hlasy těch mladých, kteří jeden druhého ujišťovali, že se určitě schovala, že tu určitě je a že je jen otázkou času, než jí najdou. Postupně se hlasy vytrácely a s nimi i Flumina obava. A opět začala pohledem probodávat svého společníka v keří. Ten však nadále špicoval uši. Ta situace trvala tak deset minut. Pak se ten mladík zhluboka nadechl a obrátil svůj zrak k Flumi. Ta svůj výraz ovšem nezměnila. "Nechceš mi třeba poděkovat, nebo něco?" Zeptal se jí naštvaně ten chlapec. Flumi se bez jediného slova zvedla a šla směrem domů. "Kam si myslíš, že jdeš?" Slyšela Flumi klukovu otázku, ale rozhodla se jí ignorovat. "Jsem tě schoval, ty jsi mi za to jen prořízla nový kalhoty a udělala šrám na stehně?" Flumi jen protočila panenky a šla dál, i když v ní hlodala ta výčitka. "Fajn, tak si běž. Jsi pěkně hnusná a zlá!" Flumi se otočila. Podívala se na něj. V jeho očích vyčetla ublíženost. Byla ten zlý člověk. Byla ta, která ubližovala jiným a tak ubližovala sobě. Byla tím, koho nenáviděla. nenáviděla sebe, jako všechny ostatní. Otevřela ústa a začala křičet. Křičela pro svou bolest a pro bolest jiných. Křičela kvůli všem.

Tak to by bylo vše pro druhou část. Upřímně bych byla ráda, za tvůj názor, jak se ti příběh líbí, ale i kdyby to nikdo nečetl tak sem stejně asi třetí část dám tak jako tak :D

Burákové máslo

Poklidný večer ti přeje, tvá Nindë


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Chtěl by jsi pokračování?

Áno! 66.7% (2)
Né! 0% (0)
Je mi to jedno... 0% (0)
Džem.. ten se hodí ke croissantu 33.3% (1)

Komentáře

1 Vii Vii | 6. září 2016 v 12:20 | Reagovat

Ty víš, co chci <3 XD Pokračování XD

2 Nindë Nindë | Web | 9. září 2016 v 20:37 | Reagovat

[1]: Jééé! To mě strašně těší, že si to čteš! :)

3 Vii Vii | 11. září 2016 v 13:06 | Reagovat

:D To víš, zajímavý příběh vždycky přitáhle nějakého toho posluchače (v tomhle případě spíš čtenáře, ale to nikomu nevadí XD)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama