Flumi část I.

3. září 2016 v 22:31 | Nindë |  Posedlá kreativitou


Flumi žila svým vlastním životem. Stejně ale nebyla nijak moc na první pohles vyjímečná od ostatních. Měla ráda stejné věci. Neměla ráda stejné věci jako všichni okolo ní. Ale v jednom se lišila. Nenáviděla ty lidi. Lidi jí doháněli k šílenství. Furt mluví a vztekají se a ruší a myslí jen na sebe a ničí sami sebe. Flumi lidi snášela, pokud na ní nemluvili, když se někdo rozhodl se s ní bavit, tak pak ho buď naprosto ignorovala, nebo se přemohla a objednala si jídlo. Ten večer totiž seděla v restauraci. Byla to tmavá restaurace bez oken a byla osvětlena jen závěsnými lampami. Světlo, které lampy vydávaly házelo krásné stíny, jako stíny její duše a hříchů. Když jí konečně mladá servírka donesla těstoviny se špenátem a smetanou, tak s potěšením zjistila, že je jediná návštěvnice. Konečně ten násoska, co stále seděl u baru, balil barmanku a popíjel svoje pivečko, odešel domů. Je fakt, že v jedenáct večer lidé moc na jídlo nechodí a už vůbec ne do neoblíbené hospody na kraji města. Už měla v sobě skoro všechno jídlo, když zacinkal zvonek na dveřích a dovnitř vešla parta teen dětí. Nejspíš sháněli nějaký chlast, který by si mohli vzít na proti do parku. Je docela zajímavé, že je Flumi brala jako malé nevyvinuté a hloupé stvoření a přitom by mezi ně zapadla, přece jen jí bylo pouhých devatenáct. Flumi se zhluboka nadechla, aby se uklidnila, protože jí zkazili příjemný večer osamotě, když si přisedli přímo k jejímu stolu. Bylo jich tam asi sedm a byl to mix kluků a holek. Holky byly příliš namalované a kluci příliš vystylovaný. Vůbec se Flumi nelíbili a vůbec se jí nelíbilo, když jejich malé pusinky stále žvanili a ptali se jí na něco. Nakonec dívka vedle ní její ignoranci nevydžela a prudce do ní strčila a zařvala jí do ucha: "Ty krávo! Co tu děláš k**rva?" To už Flumi nevydržela. Nejen, že jí vadil jejich slovník ale také dívčin dech smrdutý po alkoholu. A tak se zbývající sebekontrolou zvedla zrak od talíře. Naproti ní seděl kluk s černými vlasy, vyholené na stranách, a upřeně se na ní díval. Ne zle, ne divně, jen jí se zájmem pozoroval. Odtrhla od něj oči a vstala a namířila si to směrem k baru, aby zaplatila. Jeden mohutný kluk z té potrhlé party jí ovšem zatarasil cestu a řekl: "Kampa děvenko? Chceš projít? Tak mi ho nejdřív vykuř, jo?" Jeho proslov následoval hlasitý, připitomělý smích těch děcek. Flumi toho měla dost. Zajela rukou do kapsy džínů. Během mžiku vystřelila její ruka s nožem k mladíkovu krku. Smích ihned ustal. "Ještě něco řekneš a podřežu tě. I kdyby mě to mělo stát cokoliv." Flumi mu plivala ty slova do tváře. Chlapec zvedl ruce a ucouvl. Flumi sklonila ruku a s klidným fajn šla dál k baru. Za sebou slyšela jen rozhorčený šepot, ale bylo jí to jedno. Číšnice za barem na ní se strachem zírala. Flumi jí zaplatila a bez jediného pohledu na skupinu vyšla ven do vlahé podzimní noci.

Asi jsi si všiml toho, že je v názvu napsáno, že je toto první část. Ano plánuji povídku na pokračování, ale uvidí se :) Zatím se mi Flumi charakteově líbí a myslím, že ten příběh má budoucnost :D Zajímal by mě tvůj názor, jak se ti povídka líbí.

Croissant

Příjemné chvíle strávené mezi lidmi ti přeje, tvá Nindë


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Chtěl by jsi pokračování?

Áno! 66.7% (2)
Né! 0% (0)
Je mi to jedno... 0% (0)
Džem.. ten se hodí ke croissantu 33.3% (1)

Komentáře

1 Vii Vii | 5. září 2016 v 16:49 | Reagovat

Rozhodně napiš pokračování! :D ;)

2 Nindë Nindë | Web | 9. září 2016 v 20:38 | Reagovat

[1]: Splněno! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama