Skořápkou pro něj

29. srpna 2016 v 19:01 | Nindë |  Posedlá kreativitou


Ratia přešla přes lávku pod kterou se valila divoká řeka z vysokých hor. Mocné masy vody narážely na protestující balvany a řeka burácela a hnala se stále víc dolů. Ratia milovala vodu. Milovala živé i neživé. Milovala svět. Ratia právě byla na procházce se svým kamarádem Malumem. Malum byl vysoký černovlasý mladík s hnědýma nevýraznýma očima a dlouhým nosem a velmi rád Ratii škádlil. Ratia byla oproti němu malinkatá a s kudrnatými vlasy a velkými rty. Právě následovala Maluma mezi stromy, když se zastavil a otočil si na ní. Měl na tváři dábělský úšklebek. "Teď není čas na hraní. Musíme se dostat k ledovci před čtvrtou jinak to nestihneme dolů před západem slunce." připomněla mu Ratia, ale Malum dál nešel. Stále se na ní díval. Tak pronikavě, až před ním Ratia o krok ustoupila. Malum k ní natáhl obě ruce ve znamení, aby je chytila. Ratia mu s povzdechem položila ruce na jeho dlaně. "Ratio. Nezapomeň, na mě. V dobrém i zlém." Ratia na něj nechápavě civěla. Malum jí pustil a šel dál. Ratia ho celou dobu nahoru bombardovala stejnou otázkou: Co to má znamenat?! Ale Malum jí ani jednou neodpověděl. Až když byli nahoře a dívali se na ledovec nad nimi a na údolí pod nimi, tak Ratia umlkla a chytila Maluma za ruku. Tak tam spolu stáli. Cítila teplo, které se z jeho ruky vlévalo do její. Když ho však pustila země zachvěla. V uších jí zahřměly synchronizovaně hlasy, které na ní hulákaly co to provedla a že jí už nedají další šanci. Ratia klesla na kolena a chytila se za hlavu. Chtěla ty hlasy vyhnat. Chtěla je pryč. Přes ně ale najednou uslyšela klidný hlas Maluma a pohlédla na něj. "Teď tě odvedou na místo zkázy, nikoho tvé hloupé důvody zajímat nebudou. Zradila jsi mě. Zradilas všechny." Naposled ucítila jeho ruku na svém rameni. Uslyšela jeho hlas i když nehovořil nahlas. "Odpusť mi to, ale je to potřeba." Uslyšela zašustění křídel a už jí obrovitánský orel nesl mezi spáry. Volala na Maluma až nakonec ochrapěla a nemohla vydat ani hlásku. Letěli přes celé země. Ratia několikrát ztratila vědomí a neustále slyšela ozvěnu všech těch hlasů, co na ní ječeli. Nakonec s ní orel přilétl nad sopku. V jejím vchodu žila jen černota. Pak stisk spár opadl a ona se řítila do hlubin temnoty. Točila se, křičela, brečela. Bylo to nekonečné. Až postupně zpomalila a tak nedopadla tak tvrdě na horký černý kámen ozářen oranžovým světlem. Zvedla zrak a uviděla to. Uviděla peklo. Uviděla peklo pekel. Uviděla beznaděj, šílenství a zoufalství. Uslyšela nářek, jekot a prosby. Ucítila horko, kouř a spálenou kůži. Přidala se k tomu všemu. Připojila se ke skořápkám, kteří bývali lidmi. Křičela pro Maluma. Křičela pro vše co zbožňovala. Po chvíli z ní stejně byla ta nejtenčí skořápka ze všech. Pak popraskala a pohltily jí plameny. A tak Malum převedl své činy na Ratiu a ona pro jeho lepší osud zemřela.

Divné, pofidérní a kruté
Nevím proč mě to napadlo, ale napadlo :)

Cheesecake (chesekake :D)

Neskonči v pekle, to ti přeje tvá Nindë


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kde bys chtěl skončit po smrti?

Nikde 0% (0)
V pekle >:D 20% (1)
V nebi O:) 40% (2)
Nic z toho... :P 40% (2)

Komentáře

1 Vii Vii | Web | 29. srpna 2016 v 22:47 | Reagovat

Kamarád za všechny prachy >_< XD
*Tlesk tlesk XD

2 Nindë Nindë | Web | 30. srpna 2016 v 22:24 | Reagovat

[1]: Za jeho chování ale mohou z části rodiče, protože mu dali jméno Malum. Což v latině znamená zlo. A v mém vesmíru se část lidského charakteru odvíjí od jeho jména :D

3 Vii Vii | 6. září 2016 v 12:17 | Reagovat

Aha ... Zajímavé.. Stejně ho nemám ráda XD Promiň Malume :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama